Účelem filtrace je rozložit odpadní produkty z ryb a přeměnit je v produkty neškodné. V přírodě se jedná o dusíkový cyklus, tj. proces, v němž čpavkomilné bakterie mění čpavek na dusitany a bakterie rodu Nitrosomanas následně mění dusitany na neškodné dusičnany. Tyto organizmy se neusidlují pouze ve filtru, ale všude tam, kde se usídlit mohou. Proto probíhají v celém akváriu stejné procesy jako ve filtru, ale kvůli minimálnímu proudění a malé ploše ne tak intenzivně. Proto je v omezeném prostoru akvária je nutno použít ke zvýšení účinnosti tohoto cyklu filtračního systému.

    Ne každé akvárium potřebuje filtrovat. V případě, kdy hustota rybí osádky není moc velká, ale počet ryb odpovídá zhruba přirozeným poměrům, je produkce odpadních látek taková, že jejich likvidaci zvládne samofiltrační schopnost akvária.

    Drobné zakalení vody také není dostatečným důkazem nutnosti filtrovat. Čirá voda není důkazem zdravé vody. Za prvé většina škodlivin je bezbarvá a nekalí vodu a za druhé křišťálově čirá voda poukazuje na absenci mikroorganizmů.

V nádrži vloženo na dno plastový rošt a na něj se dá vrstva stěrku. Čerpadlem čerpáme vodu z prostoru pod roštem, čímž voda proudí vrstvou štěrku od shora dolů. Trvanlivost půdních filtrů je velmi dlouhá a čištění je nutné jen velmi zřídka.

Je možné i použití opačného průtoku půdním filtrem. V tomto případě čerpadlo vhání vodu z nádrže pod rošt půdního filtru. Voda proudí zdola nahoru a nedochází k prakticky žádnému hromadění kalu pod roštem.

Půdní filtry značně omezují růst rostlin, protože přivádějí do dna ke kořenům příliš mnoho kyslíku. Hodí se tedy pouze pro nádrže bez rostlin kořenících ve dně.

Většinou se nabízejí jako uzavřené nádoby a mohou být umístěny na libovolné místo mimo akvárium. Tím není omezena velikost filtru. Voda z akvária se přivádí a odvádí zpět pomocí hadic. Pokud hadice vybavíme kohouty a rychlospojkami, může se vnější filtr velmi snadno odpojit od akvária a odnést na vyčištění.

Některé vnější filtry jsou vybaveny termostatem a topením, což uspoří další instalace v nádrži.

Vnější filtry se většinou provozují jako rychle tekoucí s malým objemem filtrační hmoty a s vysokým průtokem vody.

Vnitřní filtry bývají umístěny přímo v nádržích a nepotřebují přítokové ani odtokové hadice, tím nevzniká riziko škod způsobených vodou. Objem filtrační hmoty je z prostorových a optických důvodů omezený, proto se vnitřní filtry nehodí k intenzivnímu chovu ryb, ale hodí se do nádrží s úměrným osázením rostlinami a rybami.

Jednoduché vnitřní filtry jsou tvořeny např. z čerpadla připevněného ke sklu u hladiny, které nasává vodu přes molitanovou patronu.

Většinu vnitřních filtrů je nutné na čištění vyjmout z nádrže přičemž kapou a u některých konstrukcí se část nečistot dostane při manipulaci zpět do nádrže.

Tento typ vyžaduje samostatnou, speciálně zkonstruovanou nádrž. Mimořádný výdaj se ovšem vyplatí. Filtr pracuje jako ostatní systémy, voda ale protéká řadou oddílů s různými filtračními materiály a pak je čerpána zpět do akvária.

Tento systém bývá často používán v kombinaci s filtrem skrápěcím.

U hodně velkého akvária můžeme průtočný filtr zabudovat přímo do nádrže vlepením potřebných přepážek.

Hlavní výhoda tohoto filtru je, že si jej můžeme navrhnout a sestrojit sami podle vlastních požadavků.

U skrápěných filtrů není filtrační hmota ponořena do vody, ale je volně a vzdušně naplněna do prostoru bez vody a je shora zkrápěna vodou z akvária. Voda se shromažduje ve spodní části prostoru filtru a odtéká zpět do akvária. U těchto filtrů jsou filtrační bakterie bohatě zásobovány kyslíkem a mohou tak podat větší odbourávací výkon. Tyto vlastnosti se takový filtr hodí k intenzivnímu chovu ryb.

Do okrasných nádrží s rostlinami se ale tento filtr nehodí. Mimo jiné vyhání potřebné CO2 z vody.

V těchto filtrech se odpařuje velké množství vody, což vyžaduje vyšší topné výkony, protože se také musí neustále doplňovat voda, a pokud nedoplňujeme demineralizovanou vodu, stoupá také tvrdost vody.

<< osvětlení | zpět | vyhřívání >>

© ROOX 2002